Život se SMA
Ahoj, jsem Verča, je mi 15 let a od svých dvou let trpím spinální svalovou atrofií, zvanou SMA. Zpočátku se nemoc tolik neprojevovala, takže jsem se dokázala sama oblékat, chodit a dokonce plavat. Později nastoupila puberta a s tou bohužel odešla má motorika, schopnost samostatného postoje a přidala se těžká skolióza. Má svalová síla dolních končetin byla prakticky nulová, horní končetiny mi rychle slábly. V sedě jsem se sice dokázala dlouhou dobu udržet, ale bohužel i zde mi svaly postupně vypovídaly službu.
SMA III. stupně
Onemocnění má 4 stupně, já mám ten třetí, juvenilní. Tento typ se obvykle probouzí v předškolním či školním věku. Nejprve se projeví poruchy chůze, kvůli narůstající slabostí svalstva nohou. Postupně se horší i hybnost rukou, svalstvo trupu slábne. Pacienti ztrácí pohyblivost mezi 20 až 40 lety věku. S pubertou přišel těžší průběh nemoci Maminka odmala nic nepodceňovala, takže jsem pravidelně navštěvovala lázně, cvičila, jezdila na ozdravné pobyty k moři. I přesto docházelo k čím dál větší progresi mého onemocnění a okolo mých deseti let se nemoc ukázala v plné síle.